" I andělé mohou plakát, i lidé mohou zešílet, i monstra mohou milovat"

Smutek

19. července 2018 v 2:46 | Kanatoshiya |  Tak nějak ze života
Je mi nějak smutno a nevím proč. Mám sice přítelkyni a nic se neděje, ale stejně mi je poslední dobou na hovno. Včera jsem se od babičky dozvěděla že strejda má rozlehlou rakovinu ve více částech těla. Čeká ho chemoterapie. Takže do mé deprese ještě slušná kapka jako. Zase se mi vrací ty stavy které jsem měla tři roky v kuse a já si myslela že už jsem se z těch stavů nějak z části dostala, ale hovno. Vrací se to. Nebo spíše to nikdy nepřišlo? No vzpomínky v hlavě a uzavření se do sebe bez nálady na cokoliv. Já si myslela že ty stavy nějak přestali ale zase to vše jde moc z kopce. Jsou věci co mne pořád trápí a nedokážu to vše dostat z hlavy. Deprese a úzkosti sluchátka v uších a slzy. Je mi zase tak moc mizerně že pro to nemám slov. Nejde to vyřešit ani popsat slovy. To co se mi honí hlavou nejde smazat. Minulost prostě nejde vymazat a dělat jako by se nic nestalo. Tak to prostě nějak v životě nechodí. Jo přes tři roky je mi furt stejně zlé. A že by to bylo lepší? To ani náhodou. I když se už po asi deseti letech nerezu neznamená že jsem OK. Nejraději bych si podřezala žíly a tepny v celém těle. Prostě mám v sobě tolik bolesti že to nejde vydržet. No nic nemohu ani spát jak je mi zle. Omlouvám se ale musím se vypsat.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jsemjina | Web | 20. července 2018 v 14:48 | Reagovat

Jo, jsou to chvíle na hovno, jenže když bys to teda vyřešila tím konečným aktem, možná bys měla klid ty sama, ale okolí, kterýmu bys chyběla, by se trápilo, takže bys ublížila jiným a byl by to nekonečnej řetěz ...tak nevím jestli by to něco vyřešilo.

2 Černý Havran | Web | 20. července 2018 v 16:32 | Reagovat

[1]: no podle mě jo :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama